Listopad 2007

11.září náhoda???

10. listopadu 2007 v 17:06 zajímavosti
Druhé letadlo naráží do jížní věže
Opravdu stojí za to si to přečíst...
Čti velmi pozorně:

New York City má 11 písmen.
Afghanistan má 11 písmen.
Ramsin Yuseb (terorista, který už roku 1993 hrozil zničením "dvojčat" WTC) má 11 písmen
George W. Bush má rovněž 11 písmen.
Mohla by to být dobrá náhoda. Ale bude to ještě lepší:
1. New York je jedenáctý stát USA
2. první letadlo, které vlétlo do dvojčat, mělo číslo letu 11
3. v tomto letu bylo 92 pasažérů. 9+2=11
4. Let číslo 77, druhé letadlo, které vlétlo do dvojčat, měl 65 pasažérů 6+5=11
5. tragédie se stala 11 září. Neboli jak se nyní označuje 9/11 9+1+1=11
6. toto datum odpovídá telefonnímu číslu amerických záchranných jednotek 911. opět 9+1+1=11
To nebude náhoda.?! Čti dál a více přemýšlej:
7. v letadlech bylo dohromady 254 obětí. 2+5+4=11
8. 11. září je 254 den v kalendáři. opět 2+5+4=11
9. bombový atentát v Madridu se stal 3.11.2004. 3+1+1+2+4=11
10. tato tragédie se stala přesně 911 dní po atentátu na dvojčata WTC a zase 911, zase 9/11, zase 9+1+1=11
11. The pentagon obsahuje rovněž 11 písmen
12. Třetí budova, která spadla měla 47 pater. 4+7=11

13. Telefoní předvolba Iráku je 119(11.9)

14. Obě dvě dvojčata mají 110 pater. Nulu nepočítejte


Teď to ale začne bejt pořádně strašidelný:
Otevři si Word a udělej následující:
-napiš velkými písmeny Q33 NY (což je číslo letadla, které jako první vlétlo do dvojčat) -označ tyto písmena, změň velikost písma na 48 a typ písma na Wingdings (1). A co se stane?
Něco na tom bude nemyslíte???

anděl..:(.. smutnej přibeh ale krasnej

10. listopadu 2007 v 12:53 | K@´(eenk@ 8* |  Smutné:(:(
Dnes jsem potakala černého anděla. Stál na břehu divoké řeky a přemýšlel jestli skočí. Dnes jsem potkala anděla smrti. Plakal. To, co se mu koulelo po tvářích však nebyli obyčejné slzy člověka, byly to slzy krvavé. Krvavé slzy co zářily svou rudostí na jeho temné šedé tváři a koulely se z průhladně mrtvolných očí. Když jsem se ho zeptala proč pláče, odpověděl že má poslání. To poslání bylo, být s jedním člověkěm poslední den jeho života, a potom ho převést přes řeku smrti na druhý břeh. Černý anděl však nevěděl, jak krutý a bolestný je lidský svět. Z toho co viděl mu bylo smutno. Smutek ho drásal zevnitř a on se nemohl schovat před tím vším ani za svými obrovskými černými křídly. byl zoufalý. Nemohl unést tu krutost lidského světa a proto tu takhle stál na břehu a přemýšlel jestli skočí. Chytila jsem ho za ruku. Byla studená, jako když se dotkneš ledové sochy. Troufale jsem se zeptala, zda je smrt osvobozením. Pohlédl na mě těma průhlednýma očima a odpověděl, že když žiješ ve světě lidí pak ano.
Dál už jen mlčel, ale já cítilůa na co myslí. Jako černobílý film se mi začaly před očima promítat lidské okamžiky plné hněvu, bolesti, smutku, utrpení, zášti, nenávisti a zloby. teď jsem mu nemohla povědět, že svět není tak krutý jak se zdá, protože už jsem tomu sama nevěřila. Jako houba nasál všechno zlo světa a nemohl to ustát. Topil se ve vlastních pocitech. Podívala jsem se mu do tváře, otřela dlaní jeho krvavé slzy a řekla jsem: ,,Vidíš! A já i přesto chci žít."
krom těch bolestivých vzpomínek, co mi škrtily dušičku, jsem totiž měla i ty krásné hřejivé a těch bylo víc.
Anděl se znovu rozplakal a řekl: ,,A to je právě ten důvod, co mě užírá. Ten člověk z mého poslání jsi ty."..........

kam kluci čucí

10. listopadu 2007 v 12:38 ♥ Kluci♥
32% kluků odpovědělo ''nejdůležitější jsou oči''

20% na obličej a nemusí být krásný,stačí,když jim bude sympatický

14%klučičích pohledů směřuje na pěkně vytvarovaný zadeček

11% kluků zabere na pěkný úsměv

9% kluků řeklo,že je důležitější pohoda vyzařující z holky ne super postava

7% na rozpuštěné vlasy

5% kluků sleduje naše ruce,jsou-li upravené, je to prý sexy :-)

2% kluků sledují naše prsa ...

"máma mi přebírá kluky" :D

10. listopadu 2007 v 12:36 | K@´(eenk@ 8* |  naky kraviny
Pátek 16.2. 2007, 10:00
Občas natrefíš na vetřelkyni, která flirtuje s tvým klukem s jediným cílem: ukrást si ho pro sebe. Horor je, když se přebíračka vyklube z vlastní mámy!
"Mámě jsem se narodila v osmnácti, takže by člověk řekl, že jsme k sobě měly vždycky blízko. Ale nebylo tomu tak. Co si pamatuju, byla spíš usedlejší typ. Po porodu mladší ségry dost přibrala a nedařilo se jí zhubnout. Měla asi 25 kilo nadváhy, oblíkala se jako padesátiletá tetka a ve volném čase seděla doma u televize nebo nám pletla svetry na zimu.

Jednou na jaře ale nečekaně potkala spolužačku ze střední školy. Štíhlou, krásnou, upravenou. Vypadala o generaci mladší než moje máma. Asi jí to dožralo, protože ze dne na den začala držet dietu a cvičit. Bylo jí třiatřicet, mně patnáct. Během pár měsíců už byly vidět výsledky, za rok se z ní stal úplně nový člověk. Všechny dlouhé svetry, haleny a volné sukně vyházela, a místo nich si nakoupila upnutá sexy trička, krátké bundičky, minisukně, džíny...

V novém sestřihu a s nalíčenou tváří najednou vypadala jako moje starší sestra. Všichni jí lichotili, jak skvěle vypadá, a mámě to dělalo nesmírně dobře. Ani se nedivím. Celý život trpěla ironickými poznámkami o svém tlustém zadku, pneumatikách na břiše nebo nemoderní vizáži. Táta se s ní rozvedl, když byly ségře dva roky, a od té doby o ni žádný muž neprojevil zájem. A teď se za ní najednou otáčeli chlapi na ulici, zvali ji na večeře a výlety...

Máma to začala strašlivě střídat. Každý den, a to fakt nekecám, měla rande s někým jiným. Šla třeba jen na skleničku nebo na večeři, ale i tak to stačilo, aby se na ni lidi začali koukat skrz prsty. Občas se s někým vyspala, ale pak dotyčného okomentovala, že stejně není její typ a žít by s ním nechtěla. V tomhle období jsme si byly navzdory situaci dost blízké. Imponovalo mi, že mám moderní mámu, se kterou se bavím o sexu a jejích chlapech, a že v ní mám nejlepší kámošku.

,Matčini' kluci

V šestnácti a půl jsem začala chodit s Martinem. Bylo mu devatenáct, končil střední a o světě už měl jiné představy než já. V sexu mě hodně naučil, ale chtěl pořád víc a víc experimentovat, souložit třeba šestkrát denně, a já jsem mu nestačila. Když jsme se hádali, tak jedině kvůli sexu. Máma jednou navrhla, ať Martina pozvu k nám domů na večeři. Pojala to tehdy hodně moderně, udělala samé mexické speciality a koupila i víno. Celý večer probíhal skvěle, zdálo se mi, že mámě se Martin zamlouval, a i on hýřil vtipem jako snad nikdy. Zřejmě se kvůli mé matce překonával.

Když odešel, máma mi řekla, že je Martin fajn a že má u nás dveře kdykoli otevřené. Byla jsem šťastná. Zanedlouho u nás Martin poprvé přespal. Máma byla do noci v práci, takže jsme se nerušeně pomilovali a usnuli. V noci jsem se vzbudila, Martin v posteli nebyl. Vstala jsem a zamířila do kuchyně, že se půjdu napít. Mezi dveřmi jsem zůstala šokovaně stát... Máma byla opřená o lednici a Martin ji právě líbal na krk!

Křičela jsem, co to má znamenat. Martin byl vyjevený, máma se tvářila nevzrušeně. Zapálila si, nalila nám všem panáka a sedla si ke stolu. Ten její klid mě vytáčel. Pořád jsem opakovala, jestli mi to můžou nějak vysvětlit. Martin nevydržel, zaševelil cosi ve smyslu, že už musí domů, a zmizel. Máma mi řekla, že aspoň vidím, že mě Martin nemiluje. Prý mi chtěla jen pomoct a otevřít oči. Nakonec mi zabrnkala na city a přesvědčila mě, že to se mnou myslí dobře - a byly jsme zase kámošky.

Až po dvou týdnech jsem zjistila, že máma s Martinem jsou milenci a scházejí se u nás doma. Nejdřív mi to dost vadilo, ale pak jsem si zvykla. Na jedné diskotéce mě sbalil Roman - sice o měsíc mladší než já, ale můj kluk snů. Fešák, navíc sportovec. Pozorný, milý, pořád mi kupoval nějaké dárky. Hrozně jsem se do něj zamilovala. Trávili jsme spolu čím dál víc času. Jednou bylo v plánu kino a Roman mě přišel vyzvednout dřív. Během fénování vlasů jsem neslyšela zvonek. Vyjdu z koupelny a koukám: sedí s mámou na gauči a výborně se baví.

Po předchozích zkušenostech na mě rozhodně nebylo vidět bůhvíjaké nadšení. Oznámila jsem mámě, že jdeme do kina, a snažila se Romana dostat ven. Máma trapně poznamenala, že Johnnyho Deppa by taky ráda viděla, a Roman jí hned navrhl, ať se k nám připojí. Skřípala jsem vzteky zubama. Druhý den Roman básnil, jak skvělou mám mámu. Zeptala jsem se ho, jestli nechce radši chodit s ní. ,Blázínku, miluju tebe,' řekl mi se smíchem. Potom bylo všechno v pohodě.

S Romanem jsme chodili skoro rok. Často mě navštěvoval a s mámou si náramně rozuměli - zdálo se, že jen na přátelské úrovni. Blížily se Vánoce a my jsme měli odjet na víkend do Špindlu lyžovat. Jenomže já jsem den před odjezdem dostala angínu. Roman děsně litoval, že poukaz na hory propadne, lyžování totiž miloval. Nevím, co mě to popadlo, ale sama jsem navrhla, ať jede s mou mámou! Kámoška si ťukala na čelo, ale já jsem si byla Romanovou láskou naprosto jistá.

Když se vrátili, máma zářila štěstím a líčila mi, jak si báječně zalyžovali. Roman se v neděli vůbec neukázal, viděla jsem ho až v pondělí ve škole. Tvářil se divně, vyhýbal se mi pohledem. Tušila jsem, že se něco stalo, ale on tvrdil, že je všechno v pohodě. Odpoledne už jsem to nevydržela a zeptala se ho, jestli je něco mezi ním a mou matkou. Sklopil oči a přiznal, že se spolu na horách vyspali. Nemohla jsem uvěřit, že mi máma přebrala i druhého kluka! Ještě ten večer jsem si sbalila věci a odstěhovala se k tátovi. Od té doby se s ní nevídám. Sice uběhlo pár let, ale stejně jí to nemůžu odpustit. Nikdy už jí nepředstavím žádného svého kluka, nemůžu jí věřit. Pořád si kladu otázku, jak se mohla takhle zachovat. Je to přece moje máma!"